Assassini se probojovali na stříbrná plátna
Filmové tituly, které čerpají z filmových námětů, nám začaly vyskakovat jako houby po dešti. Svého filmového zpracování se nyní dočkala i sága Assassin´s Creed. Je to povedená novinka nebo u ní došlo k tomu, co potkalo mnoho podobných filmů předtím? Pojďme se na to podívat.
Assassin’s Creed v herní podobě zavádí hráče především do minulosti, kde je ovládán avatar profesionálního zabijáka vraždícího pro dobro věci. Návrat do minulosti hráčům umožňuje přístroj Animus, ten zpracovává genetickou informaci uloženou v potomkovi profesionálního zabijáka a nabízí tak výlet do jeho vzpomínek. Právě tyto vzpomínky obsahují informaci o předmětu, který zde zanechala civilizace obývající planetu Zemi ještě před lidmi. Tyto artefakty hledá v přítomnosti Templářské bratrstvo a právě Assassini jsou tu od toho, aby jim v tom zabránili.
Do jaké země se podíváme?
V tomto ohledu se film tak nějak herní předlohy drží. Ovšem dále od ní již zcela upouští, sleduje totiž zcela novou postavu assassina ve Španělsku na konci 15. století. Bohužel zatímco se hra vždy soustředí převážně na minulost, film se zaměřil hlavně na budoucnost, což je podle nás největší slabina snímku. Ačkoliv trailer naznačoval něco trochu jiného, mnohem více se budeme setkávat s potomkem onoho španělského assassina, který žije v blízké budoucnosti, než s ním samotným. Assassin je zde především proto, aby ve filmu dělal velkou akci, které je zde opravdu hodně.
Stojí to za to?
Právě ona hutnost a napětí film zachraňují z naprostých pekel propadáků. I tak se ovšem příliš nedozvíme o samotných příbězích postav. Hráči budou nejspíše zklamaní. Pro diváky, kteří neznají herní titul, je ale toto zcela nový motiv. Nebudou zřejmě tak kritičtí a film se jim bude zamlouvat o něco více. My mu dáváme tak sedm bodů z deseti a to jen proto, že se nám velmi líbily herecké výkony. Na ději by to ale bývalo chtělo ještě trochu máknout.